Zpříjemněné prázdniny - based on true story

Možná někteří z Vás si všimli mojí celkové týdení neaktivity. Možná někteří si všimli že mám ruku v čem si. Možná i někteří zjistili že jsem byl nějakou dobu v nemocnici. Kvůli vašemu zájmu, kvůli věcem co mi došli a jako dík sestřičkám, doktorkám a doktorům jsem se rozhodl napsat článek co jsem si prožil před pár dny!

Komerční Reklama

Kapitola první - Volejbal
Vše začalo na začátku prázdnin, kdy na naší malé městské plovárničce postavili plážový vollejbal. Od tohoto léta vždy, když jsme na plovce se stalo naší velkou zálibou si jít na hodinku zapinkat a zahrát. Jednoho krásného prvního srpnového čtvrtka svítilo sluníčko a bylo teplo. Tradičně jsme se rozhodli jít se čvachtat na plovárnu. Samozřejmě tradiční zábava byl beach volley. Po jedné hře volly jsme se šli vykoupat. Chytla nás až nečekaná nuda! Někdo vyslovil porušit tradici a jít znovu hrál (jelikož já rád tradice nechtěl jsem, hlavně šlo samozřejmě o to, že už se mi nechtělo). Bohužel všichni co tam ještě byly řekli, že by si zahrát šli. Malér byl v tom, že mě potřebovali dopočtu, takže vzhledem k tomu že bych se sám nudil tak jsem řekl že půjdu. Tak jsme vesele hrály. Při pár otočeních kamarád zahrál podání. Jen tak ze zábavy dal spodem a vystřelil ho hodně vysoko! Myč padá na mě! Padá a padá! Padá kolmě na mě - rozhoduji použít prsty! Aplikuju hru prsty ale koukám mýč padá k zemi!! Míč dopad a chytá mě příšerná bolest do ukazováčku u ruky. Kouknu se na ukazováček, který je ovšem poněkud o cca 30 stupňů mimo než je tradiční! Začínám mít nerad netradiční věci! Použiju svojí sílu a prst na ruce si narovnávám (ouch). Bohužel prst mě stále bolí nejdu hrát dál. Po pár minutách odpočinku prst začíná červenat

Kapitola druhá - Nemocnice
Po dalších pár minutách začíná prst natýkat. Přijdu domů, kde na mě čeká maminka. Maminky nejoblíbenější sport je právě volejbal. Tvrdí že se tohle často stává, že jsem si vyvrtl prst. Večer si musim bohužel vzít prášek na bolest jinak neusínám! Druhý den prst jako hrom! Nezdá se mi to navíc je pátek přemýšlím o nemocnici buď teď nebo 3 dny možné bolesti a čekání do pondělí! Jedu! V nemocnici po 3 hodinách čekání mě doktor posílá na rentgen hned ještě ze dveří (dementně vyčekám frontu a on mě pošle jinam). Po rentgenu opět 3 hodinová fronta, doktor tvrdí že je to moc špatně! Žvatlá spousty blbostí vše až moc odborné chápu jediné. Je to špatné buď operace nebo doživotní následky! Vybýrám operaci (při mé pravděpodobné budoucí práci jako programátor si nic jiného dovolit ani nemůžu) - jsem obědnán do Ústavu plastické chyrurgie ruky (Vysoké nad Jizerou - daleko daleko v krkonoších). Zde mi doktor vysvětluje že jsem si jakoby rozštípnul kost šikmě a že bez šroubového zpevnění mi ty dvě části budou sklouzávat a omezej hybnost kloubů. Konečně nějaké laické vysvětlení, kterému jasně rozumím. Hurá už vim co mi je, ale pořád nevim co mě čeká!! Uklidňuje mě že v této nemocnici kde mám slíbený pobyt do pátku potkávám kromě čechů také němce a poláky (prý ruku zde umí spravit nejlépe). Od půlnoci mám zákaz pití a jídla čeká mě operace...

Kapitola třetí - Operace
Ráno jdu jako první na sál už v osm hodin. V uterý začně vše nepříjemně, když mi musí nabodnout kanilku (= jehla do žíli, taková násada do které můžou nacvakávat injekce nebo nějaké jiné věci a neprobodávají mě víckárt zasebou, fetkám bych doporučil, mě osobně velmi nepříjemé ). Naštěstí sestra na první pokus se netrefí do žíli a podaří se jí to až napodruhé! Dostávám speciální antibiotika jako roztok v injekci které mají zabránit vytváření infekce v těle. Potom dostávám dva prášky malinkaté, které by mě měli uvolnit od nervozity (ve výsledku sem dokázal udržet ruku bez klepání ale nervozní sem byl pořád). Na sále mě položí na operační stul kam si lehnu pod ruku mi je dovezen stoleček. Doktor celou ruku opatla oranžovou hustou tekutinou pravděpodobně desinfekce (ještě teď se toho z nehtů zbavit nemůžu). Zhruba devíti injekcemi mi je prst obodán, do 10 sekund prst ani trochu necejtím. Doktor začne dělat svoji práci! Skalpel! Na řadu jde vrtačka, která má vytvořit dvě díry pro šrouby, které se již nebudou vyndávat o průměru 1 mm. Nepříjemný zvuk vrtačky! Najednou ticho! Doktor se ozívá tak tohle se mi ještě nikdy nestalo. Řikam si že to je divné! Doktor začne mluvit ke mě! Že prý se mu o mě zlomil vrták. (POZNÁMKA: dokážu si rozštípnout kost o volejbalovej míč, ale taková chyrgická vrtačka se o mě zlomí ? Stále mi to moc neleze dohlavi ale stalo se.) Ptám se doktora co to pro mě znamená. Doktor říká že se mu to asi nepovede vyndat že díra je moc malinká. Že prý se nic neděje akorát tam budu mít o trochu železa navíc! Opovídám snad to vadit nebude doktor odpovídá že se pokusí to ještě vytáhnout ale uvidíme!
Během následujícího času provádění tohoto obřadu slyšíte zajímavé hlášky když se například doktor ptá asistující doktorky ještě mám vrtat a ona říká už ho cejtim podkůží ... Nebo kdy se doktor chlubí hezké sestře aby se šla kouknout jak to vypadá dobře a podobně!
Místo hodiny díky komplikaci zlomeného vrtáku se moje operace protáhne ještě o hodinu, kdy doktor zvětší díru na 1,5 mm a vrták mi je vytažen! Nakonec odcházím na lůžko

Kapitola čtvrtá - Ozdravování
Úterní utrpení nekončí. Velmi unavený z operace spím až do chvíle kdy mě zbudí bolest. Prst přichází k sobě! Sestřičky především praktikantky ze zdrávky od 17-22 let okolo mě skáčou a dají mi vše ci si přeji. Bohužel moje ego nedokáže přiznat slabost a bolest a neberu si ŽÁDNÉ prášky na bolest. Celou noc nespím a bolest vydržím dokud nevyprchá! Zde ležím až do pátku kdy sem propuštěn. Během několika dní chodím na převazy. První převaz - můj žáludek málem neustál kdy sem vyděl ošklivou jizvu se šesti stehy (na ruce vemte si kolik je stehů na tom malém místě)! Celý prst černý připadám si jak negr bohužel se jedná o modřiny (nebo jedna velká modřína? těžko říct). Další převazy prst vypadá mnohem lépe a začínám být čím dál spokojenější a jsem rád, že mi to dělali zde! Během těch pár dnů navštívím regabilitace které mě překvapují - například magnet - stroj takový oblouk do kterého položíte ruku na kterou působí magnetické velmi silné pole, podle sestry vysvětlení prý dochází k malým změnám v průchodu krve a díky tomu se prý rychleji hojí zlomeniny a nějaké jizvy. Ač jsem párkrát musel vyzkoušet nevím zda stroj měl na to celé nějaký vliv.

Kapitola pátá - skryté výhody
Vše končí v pátek kdy doktor na posledním mém převazu řekne že se to výborně hojí! Vysvětluje mi že cca za týden se jizva zahojí můžu si nechat vyndat stehy a už můžu ruku používat, prý nezvedat nic těžkého atd... nevadí mě stačí stiskávat pouze klávesy . Ukázal mi že mám prst začít cvičit a jak. Dnes mě napadlo že jeho ukazka využivala dvě ruce + moji zlomenou, takže mi nedochází kde vezmu tu jednu ruku abych mohl cvičit, nevadí nějako si poradim hlavně že už to mám zasebou! Říká také že výhoda všeho je že nemusím dva měsíce čekat v sádře než mi zlomenina sroste stačí mi pouze týden na jizvu - zlomenu totiž dostatečně fixujou dva šrouby takže mám jednoduchou dlahu kteoru dle potřeby můžu sundávat nebo nandávat!

Závěr
To je celej můj příběh který mi přidal drahocenou zkušenost a značně mi znepříjemnil prázdniny. Také mě na pár dní odstranil k přístupu na internet a nemohl jsem spoustě lidí dát vědět.
Zkrátka a jednoduše mi ze všeho vyšlo najevo že by se do zdravotnictví mělo investovat více peněz, že jsou lidi s úrazy na které se nemyslí (já jsem proti ostatním na tom byl docela dobře, ač mě považovali za zvláštní zlomeninu) a mělo by se na ně myslet! Jo a taky dejte pozor neprožil jsem si moc příjemný týden ještě že už to mám zasebou!

Komentáře (3) Osobní věci vitek 16.8.2008 16:30

Ohodnoťte článek: Ohodnotit 1 body Ohodnotit 2 body Ohodnotit 3 body Ohodnotit 4 body Ohodnotit 5 body Ohodnotit 6 body Ohodnotit 7 body (hlasováno: 46×, průměr: 3.1)

Komentáře

Soap (anonym) - Známe - 16.8.2008 22:09

Jo, tohle já mám už za sebou, byl jsem 3x pod kudlou s kolenem, a nepřál bych to snad nikomu (no, možná by se pár lidí našlo. Máš celkem dobrý, že jsi nenarazil na žádný větší problém ze strany doktorů, mě 2 hodiny před operací sestra vzala papír s podrobnostmi a jen si ho nahlas pročítala. 2 hodiny před operací jsem jí seřval, že mi měli operovat zdravé koleno, nějaký kretén mi tam při přijmu napsal místo levé pravou nohu, takže kdybych se neozval, asi bych nechodil...

Naštěstí pro mne, k programátořině není noha tak důležitá, to jediné mě na celé věci uklidňovalo, ale sám vidíš, že sportem ku trvalé invaliditě